<< Zpět

Je ikonická. Patriot navrhl prohlásit knihovnu v Mostě za kulturní památku.

Desítky tisíc lidí tam od roku 1984 hledají klid, pohodu a hlavně potěšení z knih. Význam budovy mostecké knihovny začnou řešit státní odborníci.
Mostečan Libor Kudrna podal podnět k prohlášení městské knihovny za kulturní památku. Mostecký patriot Libor Kudrna zaslal Ministerstvu kultury podnět k zápisu budovy Městské knihovny v Mostě do seznamu kulturních památek ČR. Je to součást občanských snah, kterými Kudrna a další aktivisté upozorňují na důležitost péče o cenné stavby nového Mostu.


Mostečan Libor Kudrna: „Budova knihovny je architektonicky velmi hodnotná z hlediska republikového i lokálního významu. Přestože jde o první poválečnou budovu navrženou a vybudovanou výhradně k funkci veřejné knihovny, je v současné době ohrožena,“ vysvětlil Kudrna, který je součástí veřejné iniciativy Zachraňme mosteckou knihovnu kritizující její plánované stěhování do kulturního domu Repre. Opuštění účelové budovy by podle Kudrny znamenalo zánik místního genius loci a úpadek objektu, který by ztratil původní knihovnickou funkci. Patriot vše detailně popisuje v písemném podnětu, jenž má 38 stran včetně fotografií vnějšku a vnitřku budovy.
Byl to právě Kudrna, který spolupořádal demonstrace za záchranu a šetrnou rekonstrukci mostecké knihovny a loni v prosinci předal městskému zastupitelstvu petici proti stěhování knihovny do Repre. Petici podepsalo 2 160 lidí. Kudrna to tehdy označil za historický okamžik, protože počet podpisů byl na mostecké poměry vysoký. Nyní se snaží knihovnu ochránit tím, že navrhuje její ochranu státem. „K podnětu ochrany budovy knihovny docházíme po několikaleté úvaze. Záleží nám na této budově,“ dodal.

Kudrna není žádné ořezávátko. Vystudoval obor Veřejná a sociální politika na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze. Je odborníkem v oblasti dotací a regionálního rozvoje a zabývá se i sociálními problémy. Trvá na tom, že pokud město Most je příkladem hodnotné modernistické architektury a urbanismu, je pak nutné zabývat se i jeho ochranou. „Žádný z poválečných architektonických objektů na území města Mostu nenalézáme na seznamu nemovitých kulturních památek. Knihovna je jednou z posledních ikonických budov našeho města dochovaných v původním stavu,“ uvedl.
Kudrna žije v Mostě odmalička a o své město se zajímá. Loni v rozhovoru pro Deník doporučil ostatním: „Svou obec musíme začít vnímat tak trochu jako svůj byt. O ten také pečujeme a snažíme si ho udělat pěkný, aby se nám líbil.“ Jakým bytem je tedy pro něj knihovna?
Knihovna podle něj představuje kvalitu jako budova sama o sobě, ale také je dominantou velkého městského obvodu mezi nádražím a parkem Šibeník a zároveň je architektonickým dědictvím. Proto Kudrna volá po zachování autenticity této budovy a také po udržení knihovny jako společenského centra sídliště. Upozornil také, že mnohé jiné původní stavby v Mostě, například Sputnik či Obzor, ztratily na svém významu a reprezentativní kulturní středisko Zahražany s kinem bylo dokonce zbouráno.



Zavřený kulturní dům v Mostě je mrtvou zónou. Oživení centra je v nedohlednu.
Knihovna se podle něj vymyká užitými materiály, multifunkčností, přirozenou světelností, dvěma atrii a velkorysými prostory, které slouží i pro kulturu, vzdělávání, galerijní činnost a komunitní setkávání. Z uměleckých děl je dominantou 63 metrů dlouhý lustr od proslulého skláře a výtvarníka Vladimíra Procházky.

„Byť je knihovna stavbou z doby normalizační, přináší do městské architektury zřejmou kvalitu a komplexnost. Stavba je věcná, jasná, generující prostorovou kvalitu a jistou míru přísnosti,“ sdělil Kudrna. Knihovnu chápe i jako připomínku zaniklých místních lidových knihoven zbouraných obcí Mostecka i samotného města Most.

„Lidé tuto budovu mají rádi a cítí ji jako svou novodobou tradici, jejímž prostřednictvím si budují vztah k městu, kde žijí. Vnímají ji jako dobrý odkaz generace našich rodičů, jako dědictví, které není radno opouštět. To není v kulturně vykořeněném a uměle vzniklém městě málo. Jiné stavby v Mostě neměly takové štěstí jako knihovna, aby způsobily takovou míru ztotožnění,“ upozornil Kudrna. Podle něj je uchování knihovny důležité i z důvodu překonání traumatu ztraceného historického města, které i se starou knihovnou zaniklo kvůli těžbě uhlí.

Okresní (dnes městská) knihovna v novém Mostě se veřejnosti otevřela 4. března 1985. Výstavba ale začala v 70. letech, kdy se potýkala s řadou technických a organizačních problémů. Objekt má atypickou konstrukci s galeriovým uspořádáním a otevřeným prostorem mezi sekcí beletrie a naučnou. Projektantem byl mostecký architekt František Kameník. Budova o rozměrech cca 63 x 41 metrů má čtyři podlaží. Nabízí přes 200 tisíc publikací.

Autor:         redaktor Deníku Mostekca Martin Vokurka
Fotky:         taktéž
Zdroj:         https://mostecky.denik.cz/lide-odvedle/knihovna-most-kulturni-pamatka-libor-kudrna-202110.html?login=1