<< Zpět

Názor pracovníka památkového ústavu na problematiku Mostecké knihovny

Jaký je pohled odborníka, jemuž je historie stavitelství nejen zaměstnáním a který přemýšlí též o duchu staveb? To si můžete níže přečíst v jeho výpovědi, jejíž část spatra přednesl v listopadu tohoto roku na demonstraci před Mosteckou knihovnou. Se zaujetím přijel podpořit úsilí zastánců o zachování stávající knihovny, jelikož mu to připadalo smysluplné.


"Město Most se potýká s řadou obtíží. Nutno podotknout, že postavení radních jistě v této souvislosti není záviděníhodné. Jedním z dlouhodobých problémů je postupný úbytek obyvatel a patrně mrtvé centrum. Město se problém rozhodlo vyřešit pozoruhodně. Jak se vyjádřil primátor Jan Paparega, právě přesun knihovny koresponduje se záměrem oživit střed města.

Tento způsob oživení se mi zdá poněkud nešťastným. Město Most má historicky poměrně neblahé zkušenosti s demolicemi, přesouváním funkčního i likvidací hodnotného a vždy byla tato činnost obhajována službou veřejnosti. Jaké jsou výsledky těchto zásahů, nechám na každém z nás. Jen se zkrátka ptám: "Co se ještě musí stát, abychom se z minulých chyb poučili?"

Budova knihovny patří k mimořádným dílům dokládajícím, že i ve víceméně  turbulentní době konce 70. let 20. století, jež hodnotným projektům příliš nepřála, se někdo skutečně zamýšlel nad výstavbou nových budov sloužících ke kulturním účelům. Mostecká knihovna však byla v této souvislosti výjimkou. Projekt novostavby knihovny byl však poměrně úspěšný, o čemž svědčí i skutečnost, že má dodnes řadu svých příznivců. Knihovna se otevřela až v polovině let osmdesátých. Samotná budova knihovny byla zhotovena ryze pro knihovní účely. Tato prvotní funkce objektu dává této stavbě smysl, a pokud o svou funkci přijde, stane se jen dalším pokusem o adaptaci nevhodného na nepotřebné. Jakým způsobem bude stávající budova využívána v případě stěhování knihovny vedení města nenabízí. Hrozí jí tedy zánik akutní, nebo přijde až později ve chvíli, kdy si zatím neznámý investor uvědomí, že budovu nelze na nic jiného řádně využít?

To, že budova již není v perfektním stavu, je bohužel pravda. Nicméně stále se jedná o funkční část města, jehož péče k tomuto stavu budovy knihovny přispěla. Místo toho, aby se tedy objektu konečně věnovala zasloužená pozornost, se zdá, že bude odsouzen k zániku. Nelze se ubránit podezření, že tomu bude tak pouze proto, jelikož jinou stavbu, která nikdy knihovnou být neměla (pozn. Repre), není v současnosti nikdo schopen smysluplně využít.

Značná část knihoven, muzeí i galerií v České republice je nyní umístěna v prostorech, které pro tyto účely původně nebyly určeny. Mostecká knihovna je v tomto smyslu výjimkou a občané Mostu, kteří do knihovny pravidelně chodí a využívají jejích služeb, se oprávněně bojí, aby se toto privilegium nestalo minulostí. Výjimka je o to pozoruhodnější, že se jedná o první stavbu podobného charakteru po roce 1945.

Opravdu Mostu prospěje více přesunutí knihovny než vedení, které bude věnovat požadavkům občanů města zaslouženou pozornost? Rád bych se nechal přesvědčit zastupiteli, že změna je stále možná. Hledejme způsoby, jak knihovně i Mostu pomoci, ne důvody, proč by jedno nebo druhé nemohlo jít."


Takto vyjadřuje Mgr. Antonín Kadlec svůj soukromý postoj. Nicméně je fundovaným odborníkem zaměstnaným v Památkovém ústavu v Ústí nad Labem. Zároveň přednáší na Univerzitě Jana E. Purkyně v krajském městě, kde se chystá završit svá doktorská studia. Tímto mu též přejeme hodně úspěchů v disertaci.