Pavel Karous: Jak vytěžit nový Most
Pavel Karous se zabývá například scénografickými návrhy (např. pro hru Michala Pěchoučka Muži malují nebo hru Cybercomix) a především stojí za projektem Vetřelci a volavky, který má ochraňovat a popularizovat umělecká díla ve veřejném prostoru z období normalizace, která mají bezesporu svou hodnotu.
Ve svém článku, který například vyšel on-line přečíst na webu Novinky.cz dále píše.
„Už pět let pořádáme pro veřejnost v rámci projektu Vetřelci a volavky pravidelné procházky, kdy ve víkendovém tempu nacházíme ve vybrané lokalitě umělecké skvosty, které vznikly v rámci architektury šedesátých až osmdesátých let. Jedna nedávná vedla městem Most.
Pozvali nás místní umělci a architekti, abychom si mohli prohlédnout zdejší mimořádně kvalitní ukázku urbanismu, architektury, designu a výtvarného umění, tedy celostní, totální umělecké dílo – Gesamtkunstwerk, které je ale aktuálně v ohrožení.
V roce 1964 bylo definitivně rozhodnuto zbořit celé původní, ve středověku založené královské město Most. Důvodem byl rozsáhlý zdroj hnědého uhlí pod jeho ulicemi. Starý Most byl obětován energeticky nenasytnému těžkému průmyslu. Tento z dnešního pohledu ničím neobhajitelný krok dal ovšem zároveň vzniknout unikátnímu architektonickému celku – novému Mostu.
O podobných městech snili pováleční utopističtí modernisté a na mnoha místech světa je realizovali velikáni architektury jako Le Corbusier, Oscar Niemeyer nebo Walter Gropius. Nový Most byl postaven v zeleni podle hygienických norem, s dobrou dopravní obslužností, hustou občanskou vybaveností, kulturními a sportovními areály a rozsáhlým veřejným prostorem plným parků, vodních prvků a dětských hřišť.
Byl také naplněn výtvarnými díly od nejlepších domácích tvůrců – sochařů Vladimíra Janouška, Jiřího Bradáčka, Josefa Klimeše, Stanislava Hanzíka, Břetislava Bendy, Vincence Vinglera, mozaikáře a malíře Miroslava Houry, keramika Štěpána Kotrby či sklářského umělce Reného Roubíčka. Moderní díla tu postmoderně doplňují zachráněné umění ze starého Mostu, jako jsou středověké a barokní sochy, fontány, křtitelnice či morové sloupy. Stojí tu i slavně přesunutý kostel Nanebevzetí Panny Marie.
Porevoluční vedení města však potenciál nevyužilo. Naopak zrušilo kancelář městského architekta, resp. ji restrukturalizovalo až k neúčinnosti, hrubě zanedbávalo údržbu a přistoupilo k masivní privatizaci veřejného prostoru. Původní přehledné a vzdušné město se změnilo k nepoznání.“
Celý článek si lze přečíst na https://www.novinky.cz/kultura/salon/clanek/...
Základní údaje o autorovi:
MgA. Pavel Karous, Ph.D.
narozen 1979, Praha
1998-1999 UJEP, Ústí nad Labem, FUD, Atelier Sklo (Ilja Bílek).
1999-2005 VŠUP v Praze, ateliér Prostorové tvorby (Marian Karel).
2002-2003 University of Plymouth, Exeter, Velká Británie, ateliér sochy (Andy Clussan), stáž Akademie výtvarných umění, Praha, ateliér monumentální tvorby, (Aleš Veselý).
Asistent ateliéru skla od roku 2008.
Foto: archív Pavla Karouse - Centrum nového Mostu na dobové fotografii